Povrchová úprava kovů

Historie povrchové úpravy


Nátěrové hmoty

Teprve v 19. století došlo k počátku používání nátěrových hmot nejen z dekoračních účelů ale z důvodů ochrany proti korozi. Nejznámějším přípravkem byl tetraoxid diolovnato-olovičitý s názvy suřík nebo minium. Je to jedovatá oranžovočervená látka, která se míchala s fermeží jako kvalitní nátěrová hmota. Její použití bylo známu již z dob starého Říma.

Obrázek: Minium a suřík

Minium a suřík

Teprve v posledních stoletích začalo její intenzivní využití. Nátěry suříku byly odolné i mořské vodě. Principem chemické ochrany byla reakce s oxidy železa na železité olovnany. Souběžně byly vyvíjeny a používány další druhy přírodních a syntetických pryskyřic. Pro ochranu povrchu kovů, byly často používané staré techniky pro ochranu dřeva (lodní laky, fermeže, šelaky a jiné).


POKRAČOVAT V KURZU