Povrchová úprava kovů

Předúprava povrchů


Koroze a její rozdělení

Koroze Koroze je rozrušování materiálů. Dochází k ní převážně postupně, samovolně. Týká se téměř všech materiálů a to kovových, nekovových, hornin, plastů a dalších. Probíhá vlivem chemických nebo elektrochemických reakcí s různými materiály, např. plyny, kapalinami. Projevuje se rozpadem základní látky, změnou vzhledu, přeměnou na jinou látku. Hlavní látkou, která způsobuje korozi, je kyslík obsažený ve vzduchu, případně rozpuštěný ve vodě, OH hydroxidová skupina a různé anionty z kyselin, které způsobí vznik solí. Všechny tyto reakce způsobují znehodnocení základního materiálu.

PODLE PROSTŘEDÍ VE KTERÉM KOROZE VZNIKÁ

KOROZE V KAPALINĚ

Nejvíce korozivním materiálem je voda, její agresivita se mění v závislosti na látkách obsažených ve vodě, převážně na tvrdosti vody způsobené rozpuštěnými solemi a na množství rozpuštěných plynů ve vodě. Toto se týká zejména kyslíku. Dalším činitelem ovlivňujícím korozi je i teplota vody a rychlost jejího proudění.

KOROZE VE VZDUCHU

Označovaná též jako atmosférická koroze je nejčastěji se vyskytující druh. Její rozsah je dán tzv. klimatickými podmínkami, tj. obsahem vlhkosti, teploty vzduchu, jeh znečištěním dalšími plyny a jeho koncentrací danou nadmořskou výškou. Činidly, které způsobují korozi jsou v tenké vrstvě vody rozpuštěné další sloučeniny z atmosféry, jako např. oxid uhelnatý, oxid siřičitý, amoniak, chlorovodík a další. Vrstva vody s těmito chemickými sloučeninami, která mívá tloušťku okolo 0,1 mm vzniká převážně kondenzací vodní páry. Vznik oxidační vrstvy je tedy závislý na vlhkosti. Tloušťka vrstvy je závislá i na tom, jak je povrch předmětu drsný a zda na jeho povrchu jsou nečistoty, případně prach, ve kterých se vlhkost může držet. Při mrazu se koroze většinou zmrznutím elektrolytu zastavuje.

KOROZE V PŮDĚ

Je sloučení koroze ve vodě i v plynu. Jako další faktor zde působí elektrická vodivost a podstatně vyšší koncentrace látek, které korozi urychlují, jako jsou výše uvedené soli nebo např. amoniak.

CHEMICKÁ A ELEKTROCHEMICKÁ KOROZE

CHEMICKÁ KOROZE

Je taková koroze, při níž dochází převážně k oxidaci kovu za podpory dalších látek, které můžou působit jako katalyzátor. Některé kovy si vytvoří na svém povrchu vlivem koroze tenkou vrstvu, která zabraňuje dalšímu pokračování oxidace. Je to např. zelená skalice vytvořená na mědi, tenká vrstva kysličníku hlinitého na hliníku.

ELEKTROCHEMICKÁ KOROZE

Je často označována jako fyzikální chemická koroze a zahrnuje v sobě dva druhy reakce. Tato koroze vždycky probíhá ve vodivém prostředí, které je tvořeno elektrolytem. Korozivní reakce se označují jako anodová a katodová. Jejich zvláštností je, že musí probíhat vždy souběžně za podmínky, kdy kovem prochází elektrický proud. Tyto dva děje můžou probíhat buď na jednom místě, anebo i na místech od sebe vzdálených, záleží na složení kovu a na tom, jak se elektrolytický roztok stejnoměrně dotýká s kovem.

PODLE ZPŮSOBU NAPADENÍ KOVŮ

GALVANICKÁ KOROZE

Je druh koroze, který vznikne při styku dvou odlišných materiálů v prostředí umožňující korozi. Tento jev vzniká např. při spojení měděných a zinkovaných dílů, kdy při přechodu mezi těmito kovy vzniká oxidace obou dvou kovů. Tuto vlastnost můžeme využívat pro ochranu předmětů proti korozi, kdy využijeme efektu tzv. obětované katody. Toho se využívá např. v ohřívačích vody anebo při ochraně velkých konstrukcí namáhaných mořskou vodou, při obětování elektrod z čistého zinku. Galvanické korozi můžeme zabránit pouze přerušením možnosti elektrolytu dotýkat se obou kovů.

ROVNOMĚRNÁ KOROZE

Je nejběžnější ze všech typů. Vzniká většinou oxidací na velkých plochách, jako první ze všech druhů koroze. Zoxidovaná vrstva často zabrání pokračování dalšího tlaku na degradaci materiálu.

NEROVNOMĚRNÁ KOROZE

Je obtížně předvídatelná a vzniká na místech, které jsou mnohem více vystaveny vlivu korozivních prostředí. Jsou to různé kouty konstrukcí, spoje materiálu, místa s větším výskytem par, změn vlhkosti, vlivem blízkosti terénu apod. V těchto místech může dojít zcela k degradaci materiálu od snížení jeho pevnosti až po jeho úplnou ztrátu.

BODOVÁ KOROZE

Je koroze hloubková, kdy v předmětu vznikají hluboké důlky, ve kterých je vlivem koncentrace korozivního prostředí tato reakce ještě urychlována.

ŠTĚRBINOVÁ KOROZE

Je druh koroze, který vzniká např. mezi dvěma plechy. V takovéto skladbě materiálu dochází k tomu, že obě části konstrukce jsou nepatrně pokryty elektrolytem a prostor mezi těmito dvěma vrstvami je vlivem kyslíku rozpuštěného v elektrolytu namáhán depolarizační reakcí. Povrch štěrbiny se stává anodou a vzniká tak značná koroze. Roztok uvnitř štěrbiny se dále samovolně okyseluje a koncentrací vzrůstá agresivita vůči okolnímu materiálu.

TRHLINOVÁ KOROZE

Je druh koroze, který vznikne vlivem vnitřního pnutí, vyšší teploty a účinku korozního prostředí. V materiálu může vzniknout křehký lom, případně se může posunout materiál na mez únavy. Tato koroze velmi často vychází z míst bodových korozí. V kovu se rozšiřuje po hranici krystalů zrn kovu. Tento jev nastává u austenitických ocelí, jestliže jsou zatěžovány pnutím při vysoké teplotě a přítomnosti chloridových iontů a kyslíku.

SELEKTIVNÍ KOROZE

Je zvláštní druh koroze, kdy ze slitin některých kovů dochází k rozpuštění jedné ze složek. Jedná se např. o rozpuštění zinku v mosazi, kdy zůstává pouze měď v houbovité struktuře nebo rozpouštění austenitické fáze duplexních austeniticko-feritických korozi odolných ocelí.

EROZNÍ KOROZE

Je koroze která vzniká v korozním prostředí, ale je urychlená prouděním tohoto prostředí. Vlivem proudění látky, např. v potrubí, dochází k poškození pasivní vrstvy, která materiál chránila. V potrubí vznikají rýhy a jiné atypické tvary korozí narušeného materiálu.

MEZIKRYSTALOVÁ KOROZE

Vzniká v austenitické korozi odolné oceli. U hranic zrn materiálu je snížen obsah chromu pod 12 % a dochází k vysrážení karbidů na hranici těchto zrn, protože chrom není rozptýlen v celém materiálu rovnoměrně, dochází v místech s nižší koncentrací ke korozi a tím ke snížení pevnosti materiálu. Tento jev se dá zastavit žíháním.

Obrázek: Mezikrystalová koroze austenitické korozivzdorné oceli

Mezikrystalová koroze austenitické korozivzdorné oceli

Zdroj: Zdroj: Koroze. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014 [cit. 2014-09-22].  Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Koroze


POKRAČOVAT V KURZU