Povrchová úprava kovů

Zinkování


O další způsoby zinkování

ZINKOVÁNÍ DROBNÝCH DÍLŮ

Drobné díly musíme zinkovat odstředivým zinkováním při 500°C. Drobné díly, u kterých je problém se zavěšením a které by se při vytažení z lázně navzájem zinkem spojily, se zinkují tzv. odstředivým zinkováním. Předměty se zinkují ve speciálním koši a tento koš se po vytažení z lázně vloží do odstředivky. V odstředivce se odstředivým způsobem odstříkne zbytek zinku mimo předměty a vrstva zinku zůstává na povrchu stejnoměrná a předměty se navzájem nespojí. Toto zinkování se provádí při vyšší teplotě, cca 550 °C, výsledná vrstva je tenčí než u běžného zinkování a povrch je matný. Běžné zinkování se provádí při teplotě o 100 stupňů menší, tj. 450 °C a zinek je lesklý.

ZINKOVÁNÍ DLOUHÝCH PŘEDMĚTŮ

Při zinkování dlouhých předmětů se přebytečný zinek z povrchu, odstraňuje mechanicky. U drátů se povrch stírá, u pásů nebo trubek se přebytečný zinek odstraňuje ofukováním.

Obrázek: Vysokoteplotní zinkování s odstřeďováním

Obrázek: Vysokoteplotní zinkování s odstřeďováním

Zdroj: ASOCIACE ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH ZINKOVEN. Příručka žárového zinkování [online]. Ostrava, 2011 [cit. 2014-08-03]. Dostupné z: http://zarova-zinkovna.mea.cz/upload/ck/files/prirucka-zaroveho-zinkovani.pdf

ZINKOVÁNÍ OCELOVÝCH PÁSŮ A PLECHŮ

Technologie je obdobná jako základní zinkování, ale vše probíhá na kontinuální lince. Navíc se plech zbavuje při teplotě okolo 950 °C oxidů. Takto upravený plech je okamžitě zinkován. Při pohybu vzhůru z plechu je odfukován přebytečný zinek.

Obrázek: Kontinuální žárové zinkování plechu

Kontinuální žárové zinkování plechu

Zdroj: ASOCIACE ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH ZINKOVEN. Příručka žárového zinkování [online]. Ostrava, 2011 [cit. 2014-08-03]. Dostupné z: http://zarova-zinkovna.mea.cz/upload/ck/files/prirucka-zaroveho-zinkovani.pdf

SHERARDIZACE

Do speciálního bubnu se vloží drobné předměty a zinkový prach a písek. Za stálého zahřívání těsně pod teplotou tavení zinku se buben otáčí, železo reaguje se zinkem a na povrchu předmětu se vytváří sloučeniny zinku a železa. Tento povrch není stříbrný, jako u ostatních technologií, ale je tmavě šedý nebo hnědošedý. Tloušťka povrchu je okolo 30 μm, povrch je stejnoměrný v celé vrstvě.

Předměty očištěné mořením nebo tryskáním se smísí se zinkovým prachem a pískem v bubnu, který se za otáčení zahřívá těsně pod teplotu tání zinku. V průběhu otáčení spolu reaguje železo a zinek a na povrchu oceli se tvoří jejich sloučeniny.
Sherardizace poskytuje relativně tenké povlaky (15 až 40 μm) s temně šedým až hnědošedým povrchem. Povlaky mají dobrou přilnavost a velmi rovnoměrnoutloušťku i na předmětech s velmi složitým tvarem. Metoda má přibližně stejnou oblast použití jako elektrolytické zinkování.
Specifikace povlaků je uvedena v ČSN EN 13811, která je zavedena vyhlášením. Technologie povrchové úpravy se používá omezeně.

MECHANICKÉ ZINKOVÁNÍ

Tato technologie je obdobná jako předchozí s tím, že předměty se před zinkováním musí pomědit. Do bubnu se mimo zinkového prachu vkládají skleněné kuličky a chemické aktivátory. Zinek se tímto způsobem mechanicky připevňuje na povrch předmětu. Tloušťka povrchu je většinou okolo 15 μm, delší dobou nanášení v bubnu může vzniknout i dvojnásobná vrstva. Povrch je matný.

ZINKOVÉ BARVY

Použití barev s vysokým obsahem zinku je zejména v nátěrech konstrukcí bez možnosti žárového zinkování. Obsah čistého zinku se pohybuje okolo 70 % hmoty v barvě, po zaschnutí může být víc než 90 %. Speciální opravné laky můžou obsahovat i poměrně větší obsahy zinku. Tyto barvy se nanášejí stříkáním na hrubý povrch. Je vhodné, aby povrch byl co nejčistší. Tloušťka takového povrchu musí být vždy nejméně 100 μm. V případě speciálních nátěrů vrstva dosahuje mnohonásobku této hodnoty. Touto technologií se např. ošetřuje povrch velkých lodí.2

NEELEKTROLYTICKY NANÁŠENÉ MIKRO LAMELOVÉ POVLAKY ZINKU

„Povlaky se zhotovují nanášením suspenzí obsahujících mikrolamely zinku nebo hliníku (cca 50 – 60 %), vhodného pojiva. Působením tepla dochází ke spojování mikrolamel a pojiva za vzniku povlaku. Tloušťka povlaku se pohybuje od 6 do 22 μm .
Používá se především pro drobný spojovací materiál. Povlak poskytuje katodickou ochranu. Tyto povlaky se dále doplňují organickým vrchním povlakem nebo anorganickým utěsňujícím povlakem. Některé povlaky lze kombinovat s vrstvami na bázi epoxyfenolických pojiv nebo silikon-lithium-oxidového polymeru.
Specifikace povlaků je uvedena v ČSN EN 13858 a pro spojovací součásti i v ČSN EN ISO 10683.“ [1]

Řez mikrolamelovým povlakem

Řez mikrolamelovým povlakem

Zdroj: ASOCIACE ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH ZINKOVEN. Příručka žárového zinkování [online]. Ostrava, 2011 [cit. 2014-08-03]. Dostupné z: http://zarova-zinkovna.mea.cz/upload/ck/files/prirucka-zaroveho-zinkovani.pdf

Řez nátěrovou hmotou s vysokým obsahem zinku

Řez nátěrovou hmotou s vysokým obsahem zinku

Zdroj: ASOCIACE ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH ZINKOVEN. Příručka žárového zinkování [online]. Ostrava, 2011 [cit. 2014-08-03]. Dostupné z: http://zarova-zinkovna.mea.cz/upload/ck/files/prirucka-zaroveho-zinkovani.pdf


POKRAČOVAT V KURZU