Grafické návrhy kovářských výrobků z pohledu prodejnosti zákazníkům a úspěšné prezentace těchto návrhů.

Jedná ní se zákazníkem


PRVOTNÍ JEDNÁNÍ SE ZÁKAZNÍKEM A ARCHITEKTURA ZAKÁZKY

PŘED NÁVRHEM ZAKÁZKY PRO ZÁKAZNÍKA JE TŘEBA ZJISTIT ZÁKLADNÍ ÚDAJE O BUDOUCÍ ZAKÁZCE

  • Jaký výrobek zákazník požaduje
  • Jaké má být výtvarné zpracování
  • Povrchová úprava
  • Montáž
  • Další technické podrobnosti

Pro správnou výtvarnou nabídku je mimo technické věci třeba zjistit i reálný výtvarný požadavek zákazníka. Zákazník často nemá konkrétní představu o skutečném díle a pouze ví, že potřebuje „zábradlí“.

V NÁSLEDUJÍCÍM KROKU JE TŘEBA ZJISTIT

  • Má konkrétní představu?
  • Do jaké cenové kategorie se chce dostat?
  • Navazuje výrobek již na něco stávajícího?
  • Kdo rozhoduje o konečném návrhu?

PRO ZÍSKÁNÍ ZÁKLADNÍ PŘEDSTAVY O ZÁKAZNÍKOVĚ POŽADAVKU JE DOBRÉ POUŽÍT KATALOGY NEBO ODBORNÉ KNIHY.

Nejjednodušší možnost je nechat zákazníka listovat v odborných knihách. Prohlížení katalogů již zákazníkovi naznačuje „katalogový výrobek“ a ne individuální návrh. Jako vhodné jsou například knihy Ferro Italia.

PO ZÍSKÁNÍ ZÁKLADNÍ PŘEDSTAVY JE TŘEBA ZJISTIT CENOVOU ÚROVEŇ BUDOUCÍHO VÝROBKU

  • Velmi jednoduché řešení
  • Ekonomické řešení
  • Střední cesta
  • Ruční detailní zpracování
  • Bez ohledu na cenu

JE TŘEBA ZJISTIT, ZDA OBJEKT, DO KTERÉHO BUDE VÝROBEK ZASAZEN, NEMÁ HISTORICKÉ RYSY

Zda není nově vystaven jako historizující, objekt nepodléhá památkové péči nebo objekt není proveden v tzv. rustikálním stylu.
V případě, že je objekt historický nebo historizující je nutno zjistit jeho architektonický styl a je-li to možné i rok, ve kterém byl tento styl na objektu vytvořen. Základní rozdělení architektury na styly románský, gotický, renesance, baroko apod. v kovářství platí pouze v určitém rozsahu.
Většina zachovaných historických kovářských děl spadá až do období 18. A 19. případně 20. Stol., kdy došlo ke značnému mísení stylů, po baroku vznikl klasicizmus, tzv. barokní klasicizmus, z původního baroka se vyvinulo velmi zdobné rokoko, pak následoval klasicizmus, který přecházel v některých stavbách do empíru. Architektura mříží se řídila i účelem stavby a tak jsou v tomto období naprosto rozdílné mříže na úřadech, divadlech a palácích.
Následoval historismus, který míchal všechny předcházející styly, a tak je velmi obtížné zjistit, kam jednotlivé mříže zařadit. Na přelomu 20. Stol. se rozšířila secese s jejími rostlinnými motivy a období krásných řemesel. Tento styl byl v kovářství velmi značně rozšířen vlivem průmyslové výroby kovářských prvků.
Následné styly jako třeba kubismus, oportunistická moderna a sorela, již v kovářství neměly tak vyhrazený styl daný katalogovou výrobou, ale vždy byly práce konkrétního architekta.
Zjištění vhodného stylu je nejzákladnějším požadavkem před grafickým návrhem neboť sebekrásnější návrh zasazený do dobově jiného prostředí může působit rušivě na celou stavbu.


POKRAČOVAT V KURZU